{"id":28851,"date":"2023-12-20T00:00:00","date_gmt":"2023-12-19T23:00:00","guid":{"rendered":"https:\/\/aspeninstitutece.softmedia.cz\/news-article\/proslov-profesora-tomase-halika-k-tematu-hodnot-v-digitalni-dobe\/"},"modified":"2023-12-20T00:00:00","modified_gmt":"2023-12-19T23:00:00","slug":"proslov-profesora-tomase-halika-k-tematu-hodnot-v-digitalni-dobe","status":"publish","type":"news-article","link":"https:\/\/www.aspeninstitutece.org\/cs\/news-article\/proslov-profesora-tomase-halika-k-tematu-hodnot-v-digitalni-dobe\/","title":{"rendered":"Proslov profesora Tom\u00e1\u0161e Hal\u00edka k t\u00e9matu hodnot v digit\u00e1ln\u00ed dob\u011b"},"content":{"rendered":"

P\u0159elo\u017eeno z anglick\u00e9ho origin\u00e1lu proslovu<\/a>.<\/em><\/p>\n

V\u00a0srdci star\u00e9 Prahy b\u00fdvalo \u017eidovsk\u00e9 ghetto. Zde v\u00a0\u0161estn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed \u017eil slavn\u00fd talmudsk\u00fd u\u010denec Judah Loew ben Bezalel, podle legend tv\u016frce golema, um\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Golem se v\u0161ak objevuje v\u00a0legend\u00e1ch je\u0161t\u011b mnohem star\u0161\u00edch \u2013 podle jedn\u00e9 z\u00a0nich zhotovil prvn\u00edho golema jeden z\u00a0biblick\u00fdch prorok\u016f; cht\u011bl t\u00edm oslavit tv\u016fr\u010d\u00ed s\u00edlu Bo\u017e\u00ed. Golem m\u011bl na \u010dele n\u00e1pis JHWH Elohim Emeth<\/em> \u2013 B\u016fh je pravda. Av\u0161ak podle jedn\u00e9 z\u00a0legend si golem se\u0161kr\u00e1bal p\u00edsmeno alef a n\u00e1pis zm\u011bnil smysl: JHWH Elohim meth<\/em> \u2013 B\u016fh je mrtev. Jde snad o prvn\u00ed verzi t\u00e9to slavn\u00e9 v\u011bty, d\u00e1vno p\u0159ed Nietzschem. Golem se n\u00e1sledn\u011b stal nekontrolovatelnou a ni\u010divou silou.<\/p>\n

V\u00a0koment\u00e1\u0159i k\u00a0t\u00e9to legend\u011b se vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o staviteli ze Sevilly, kter\u00fd u\u010dil sv\u00e9mu um\u011bn\u00ed sv\u00e9 dva \u017e\u00e1ky. Kdy\u017e \u017e\u00e1ci ovl\u00e1dli stavitelsk\u00e9 um\u011bn\u00ed, nahradili sv\u00e9ho mistra, u\u010dinili ho zbyte\u010dn\u00fdm. Smysl p\u0159\u00edb\u011bhu je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: \u010dlov\u011bk, kter\u00fd dok\u00e1\u017ee stvo\u0159it \u017eivot, um\u011bl\u00e9ho \u010dlov\u011bka, um\u011blou inteligenci, se s\u00e1m st\u00e1v\u00e1 Bohem-Stvo\u0159itelem; \u010din\u00ed Boha, sv\u00e9ho tv\u016frce, zbyte\u010dn\u00fdm, nahrazuje ho a vy\u0159azuje ze hry. B\u016fh je mrtev.<\/p>\n

V\u00fdvoj ale pokra\u010duje \u2013 o\u017eivl\u00fd stroj, um\u011bl\u00fd \u017eivot, um\u011bl\u00e1 inteligence dok\u00e1\u017ee nahradit \u010dlov\u011bka, sv\u00e9ho tv\u016frce, \u010din\u00ed ho zbyte\u010dn\u00fdm, vy\u0159azuje ho ze hry. U\u017e Nietzsche v\u011bd\u011bl, \u017ee po smrti Boha p\u0159ijde konec \u010dlov\u011bka. P\u0159ich\u00e1z\u00ed nad\u010dlov\u011bk. Bude digit\u00e1ln\u00ed technologie on\u00edm nad\u010dlov\u011bkem, on\u00edm golemem, kter\u00fd se nakonec vymkne lidsk\u00e9 kontrole?<\/p>\n

Podobn\u00fd motiv se objevuje v\u00a0d\u00edle Karla \u010capka, jednoho z\u00a0otc\u016f sci-fi literatury, ve h\u0159e v\u00a0RUR (Rossum\u2018s Universal Robots;<\/em> \u010desk\u00e9 slovo \u201erobot\u201c se d\u00edky t\u00e9to h\u0159e stalo mezin\u00e1rodn\u00edm pojmem). Roboti, um\u011bl\u00ed lid\u00e9, se vzbou\u0159\u00ed proti lidstvu. Z\u00e1v\u011br d\u00edla je ale optimistick\u00fd: u robot\u016f se projev\u00ed lidsk\u00fd cit, empatie, l\u00e1ska. Stroj se st\u00e1v\u00e1 \u010dlov\u011bkem.<\/p>\n

Dnes \u010dasto sly\u0161\u00edme v\u011btu: Stroje se za\u010d\u00ednaj\u00ed podobat lidem \u2013 a lid\u00e9 se za\u010d\u00ednaj\u00ed podobat stroj\u016fm. Jsme fascinov\u00e1ni mo\u017enostmi, kter\u00e9 \u010dlov\u011bku nab\u00edz\u00ed um\u011bl\u00e1 inteligence, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak rostou obavy z\u00a0mo\u017enost\u00ed jej\u00edho zneu\u017eit\u00ed. Unikne digit\u00e1ln\u00ed technologie, tento postmodern\u00ed golem, tento nad\u010dlov\u011bk, lidsk\u00e9 kontrole? Um\u011bl\u00e1 inteligence je dnes vrcholn\u00fdm produktem technologie, lidsk\u00e9 inteligence a tvo\u0159ivosti. Umo\u017e\u0148uje n\u00e1m rychl\u00fd a snadn\u00fd p\u0159\u00edstup k\u00a0tomu, co le\u017e\u00ed vysoko na hodnotov\u00e9m \u017eeb\u0159\u00ed\u010dku na\u0161\u00ed z\u00e1padn\u00ed civilizace \u2013 k\u00a0informac\u00edm. Co\u017e n\u00e1s p\u0159iv\u00e1d\u00ed k\u00a0ot\u00e1zce hodnot. <\/strong><\/p>\n

V\u00a0sou\u010dasnosti doch\u00e1z\u00ed k\u00a0hlubok\u00e9 transformaci v na\u0161em\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00ed reality, k\u00a0zm\u011bn\u011b paradigmat. Od materialistick\u00e9ho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 redukovalo skute\u010dnost na jej\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed komponenty, p\u0159ech\u00e1z\u00edme k\u00a0perspektiv\u011b, v\u00a0jej\u00edm\u017e centru stoj\u00ed informace. Sbli\u017eov\u00e1n\u00ed v\u011bd jako je kvantov\u00e1 fyzika a neurov\u011bda vedlo k\u00a0holistick\u00e9mu p\u0159\u00edstupu, kter\u00fd p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 limity materialismu. Kvantov\u00e1 mechanika zavedla my\u0161lenku, \u017ee z\u00e1kladn\u00ed slo\u017ekou reality je informace. Nen\u00ed jen vedlej\u0161\u00edm produktem hmoty, n\u00fdbr\u017e jej\u00edm z\u00e1kladn\u00edm komponentem, vnit\u0159n\u00edm aspektem struktury vesm\u00edru. Informace je nejcenn\u011bj\u0161\u00edm artiklem na sv\u011btov\u00e9m trhu.<\/p>\n

Um\u011bl\u00e1 inteligence dok\u00e1\u017ee sb\u00edrat a t\u0159\u00eddit informace zp\u016fsobem dalece p\u0159esahuj\u00edc\u00edm kapacitu lidsk\u00e9ho mozku. Je pochopiteln\u00e9, \u017ee budeme s\u00a0radost\u00ed p\u0159enech\u00e1vat st\u00e1le v\u00edce sv\u00fdch aktivit kompetenci tohoto na\u0161eho st\u00e1le v\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00edho pomocn\u00edka. Objev\u00ed se ve vztahu mezi \u010dlov\u011bkem a digit\u00e1ln\u00ed technologi\u00ed n\u011bco z\u00a0on\u00e9 dialektiky p\u00e1na a otroka, kterou popsali Hegel a Marx? Pova\u017eujeme-li v\u00fdkon a efektivitu za rozhoduj\u00edc\u00ed hybnou s\u00edlu d\u011bjin, p\u0159ipravujeme se ji\u017e nyn\u00ed na nadvl\u00e1du technologie nad \u010dlov\u011bkem a uzn\u00e1v\u00e1me jej\u00ed legitimitu.<\/p>\n

Rozvoj digit\u00e1ln\u00edch technologi\u00ed je nejen v\u00fdzvou k zamy\u0161len\u00ed nad budouc\u00edmi p\u0159\u00ednosy a nebezpe\u010d\u00edmi tohoto v\u00fdvoje, ale tak\u00e9 v\u00fdzvou k nov\u00e9mu prom\u00fd\u0161len\u00ed filozofick\u00e9 ot\u00e1zky, kdo je \u010dlov\u011bk a co je on\u00edm proprium humanum<\/em>, z\u00e1kladn\u00edm pil\u00ed\u0159em humanity a lidsk\u00e9 identity. <\/strong>Co je to, \u010deho stroj (technologie) nen\u00ed schopen, co od n\u011bj nem\u016f\u017eeme o\u010dek\u00e1vat a co na n\u011bj nem\u016f\u017eeme delegovat; co je to, \u010deho se nesm\u00edme vzd\u00e1t? Mo\u017en\u00e1 jsou to tyto hodnoty, kter\u00e9 ve sv\u00e9 fascinaci moc\u00ed technologie p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00edme a podce\u0148ujeme.<\/p>\n

To, co b\u00fdv\u00e1 na digit\u00e1ln\u00ed technologii velice cen\u011bno, je neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 rychlost, s\u00a0kterou reaguje na na\u0161e ot\u00e1zky a p\u0159\u00e1n\u00ed. Ale to je tak\u00e9 t\u00edm, co mi na um\u011bl\u00e9 inteligenci p\u0159ipad\u00e1 nejv\u00edce podez\u0159el\u00e9. Um\u011bl\u00e1 inteligence nen\u00ed schopna toho, co pova\u017euji za nejcenn\u011bj\u0161\u00ed lidskou vlastnost \u2013 kontemplativn\u00edho p\u0159\u00edstupu ke skute\u010dnosti. Um\u011bl\u00e1 inteligence se nedok\u00e1\u017ee zastavit, meditovat, pono\u0159it se do hloubky a ticha, kde doch\u00e1z\u00ed k p\u0159echodu od kvantity ke kvalit\u011b, kde se rod\u00ed n\u011bco radik\u00e1ln\u011b nov\u00e9ho.<\/p>\n

\n

Technologie nedok\u00e1\u017ee p\u0159ekro\u010dit pr\u00e1h mezi v\u00fdrobou a stvo\u0159en\u00edm, mezi probl\u00e9mem jako v\u00fdzvou k\u00a0\u0159e\u0161en\u00ed a tajemstv\u00edm jako v\u00fdzvou k\u00a0adoraci. Technologie n\u00e1m dok\u00e1\u017ee nab\u00eddnout z\u00e1bavu, ale nedok\u00e1\u017ee vytvo\u0159it radost, m\u016f\u017ee n\u00e1m poskytnout znalosti, ale nikoliv moudrost. M\u016f\u017ee n\u00e1m obstarat mnoho podklad\u016f k\u00a0racion\u00e1ln\u00edmu rozhodov\u00e1n\u00ed, ale nem\u016f\u017ee nahradit mor\u00e1ln\u00ed sv\u011bdom\u00ed.<\/p>\n<\/blockquote>\n

Mo\u017en\u00e1 to drama vztahu mezi \u010dlov\u011bkem a strojem spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0onom jednom p\u00edsmenu v\u00a0n\u00e1pisu na golemov\u011b \u010dele, v\u00a0onom alef<\/em>.\u00a0 Toto jedno p\u00edsmeno odli\u0161uje dv\u011b z\u00e1kladn\u00ed lidsk\u00e9 orientace, dva z\u00e1kladn\u00ed postoje ke skute\u010dnosti, vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 dv\u011bma stru\u010dn\u00fdmi v\u011btami: B\u016fh je pravda a B\u016fh je mrtev. Toto jedin\u00e9 p\u00edsmenko tvo\u0159\u00ed rozd\u00edl mezi slovy pravda a smrt. Nietzsche ohl\u00e1sil dobu po smrti Boha. Dnes \u010din\u00edme dal\u0161\u00ed krok t\u00fdm\u017e sm\u011brem: mluv\u00edme o smrti pravdy, o dob\u011b post-pravdiv\u00e9, post-faktick\u00e9.<\/p>\n

V\u00a0dob\u011b neust\u00e1l\u00e9 zm\u011bny, v \u010dase v\u00e1lek, revoluc\u00ed a prol\u00edn\u00e1n\u00ed kultur byla ot\u0159esena d\u016fv\u011bra ve velk\u00e1 slova, ozna\u010duj\u00edc\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 hodnoty na\u0161\u00ed civilizace, v\u010detn\u011b d\u016fv\u011bry ve slovo pravda.<\/strong> P\u0159ed tuto zku\u0161enost se nem\u016f\u017eeme vr\u00e1tit. Nelze se navr\u00e1tit do sv\u011bta star\u00fdch, neot\u0159esiteln\u00fdch jistot. \u017d\u00e1dn\u00e1 ideologie, politick\u00e1 ani n\u00e1bo\u017eensk\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00e1 instituce, \u017e\u00e1dn\u00fd st\u00e1t ani c\u00edrkev si nem\u016f\u017ee n\u00e1rokovat monopol na vlastnictv\u00ed pravdy. Pravda, stejn\u011b jako ostatn\u00ed po stalet\u00ed uzn\u00e1van\u00e9 hodnoty na\u0161\u00ed civilizace, ne\u017eije v\u00a0nem\u011bnn\u00e9, nehybn\u00e9 platonsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i idej\u00ed. Pravda, stejn\u011b jako ostatn\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 hodnoty na\u0161\u00ed civilizace, m\u00e1 charakter vztahu.<\/p>\n

Relacionalismus a perspektivismus nelze zam\u011b\u0148ovat za mor\u00e1ln\u00ed relativismus a noetick\u00fd nihilismus. K\u00a0tomu maj\u00ed stejn\u011b daleko jako ke star\u00e9mu metafyzick\u00e9mu realismu. Relacionalista nepop\u00edr\u00e1 \u2013 na rozd\u00edl od relativisty \u2013 existenci a d\u016fle\u017eitost pravdy, pochybuje v\u0161ak o schopnosti kohokoliv, v\u010detn\u011b sebe, pravdu pln\u011b obs\u00e1hnout a pochopit. Jeho cesta hled\u00e1n\u00ed pravdy je sebekritick\u00e1 a sebe-transcenduj\u00edc\u00ed, vy\u017eaduj\u00edc\u00ed st\u00e1lou prom\u011bnu sebe sam\u00e9ho.<\/p>\n

Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1 lidskou bytost \u010dlov\u011bkem, co je podstatou jej\u00ed identity, je pr\u00e1v\u011b schopnost sebetranscendence, prom\u011bny, kterou Nov\u00fd z\u00e1kon vyjad\u0159uje slovem metanoia<\/em> (p\u0159ekl\u00e1d\u00e1 se jako zm\u011bna sm\u00fd\u0161len\u00ed, pok\u00e1n\u00ed, konverze). Metanoia <\/em>m\u016f\u017ee m\u00edt mnoho podob. Pro roboty Karla \u010capka tou transcendenc\u00ed byla l\u00e1ska jednoho k\u00a0druh\u00e9mu \u2013 to byla prom\u011bna o\u017eivl\u00e9ho stroje v\u00a0lidskou bytost.\u00a0 Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee l\u00e1ska je onou hodnotou, kterou se \u010dlov\u011bk podob\u00e1 sv\u00e9mu stvo\u0159iteli, Bohu, ale kterou se ani golem, ani um\u011bl\u00e1 inteligence nem\u016f\u017ee p\u0159ipodobnit sv\u00e9mu tv\u016frci, \u010dlov\u011bku.<\/p>\n

\n

Pravdu nelze vlastnit, ale nen\u00ed mo\u017en\u00e9 rezignovat na jej\u00ed hled\u00e1n\u00ed. Smysl \u2013 v\u00fdznam jev\u016f a propozic \u2013 se odhaluje v souvislostech. Na cest\u011b hled\u00e1n\u00ed pravdy a smyslu objevujeme st\u00e1le nov\u00e9 a \u0161ir\u0161\u00ed souvislosti a p\u0159ekra\u010dujeme st\u00e1le nov\u00e9 horizonty. Nikdy nesm\u00edme podlehnout iluzi, \u017ee jsme ji\u017e dos\u00e1hli kone\u010dn\u00e9ho c\u00edle.<\/p>\n<\/blockquote>\n

Bod Omega, z n\u011bho\u017e m\u016f\u017eeme vid\u011bt celek, celkov\u00e9 souvislosti, je eschatologick\u00fdm<\/em> c\u00edlem. Na cest\u011b k n\u011bmu pot\u0159ebujeme eschatologickou trp\u011blivost<\/em>. K\u0159es\u0165ansk\u00e1 tradice zn\u00e1 t\u0159i druhy t\u00e9to trp\u011blivosti, t\u00e9to st\u00e1l\u00e9 otev\u0159enosti v\u016f\u010di tajemstv\u00ed celku \u2013 naz\u00fdv\u00e1 je v\u00edra, l\u00e1ska a nad\u011bje<\/strong>. Tato cesta byla dobr\u00e1 pro na\u0161e p\u0159edky a je dost dobr\u00e1 i pro mne.<\/p>\n

Tom\u00e1\u0161 Hal\u00edk<\/a><\/strong>
\nProfesor Filozofick\u00e9 fakulty UK \/ prezident \u010cesk\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 akademie<\/p>\n

Proslov zazn\u011bl na Aspen Annual Conference 2023<\/a>.<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rozvoj digit\u00e1ln\u00edch technologi\u00ed je nejen v\u00fdzvou k zamy\u0161len\u00ed nad budouc\u00edmi p\u0159\u00ednosy a nebezpe\u010d\u00edmi, ale tak\u00e9 v\u00fdzvou k nov\u00e9mu prom\u00fd\u0161len\u00ed filozofick\u00e9 ot\u00e1zky, kdo je \u010dlov\u011bk.<\/p>\n","protected":false},"featured_media":12923,"template":"","meta":{"_acf_changed":false},"news-tag":[],"class_list":["post-28851","news-article","type-news-article","status-publish","has-post-thumbnail","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.aspeninstitutece.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/news-article\/28851","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.aspeninstitutece.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/news-article"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.aspeninstitutece.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/news-article"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.aspeninstitutece.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/12923"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.aspeninstitutece.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=28851"}],"wp:term":[{"taxonomy":"news-tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.aspeninstitutece.org\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/news-tag?post=28851"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}