Společnost 4.0: Geopolitické výzvy 21. století

V diskurzu mezinárodních vztahů se na přelomu století hovořilo o konci dějin, vítězství liberální demokracie (alespoň v transatlantickém měřítku), globalizaci ekonomiky a sílících nadnárodních aktérech. Došlo k výraznému omezení počtu ozbrojených konfliktů mezi státy a svět se soustředil na ekonomický rozvoj. Poslední roky jako by nás ale vrátily zpět do světa realistické školy mezinárodních vztahů, kde národní státy a velmoci bojují o moc, zdroje a území, a mezinárodní politika je vnímána jako hra s nulovým součtem. Bezpečnostní téma se stalo ústředním bodem debaty, které úzce souviselo i s dalšími neméně naléhavými výzvami 21. století, jako je klimatická změna, technologie a mezigenerační střety.

Úvodního slova se ujali:

🎤 Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA
🎤 Michael Romancov, politický geograf

Pozvání k diskuzi dále přijali:

🎤 Yemi A.D., multidisciplinární kreativec a potenciální astronaut
🎤 Otakar Foltýn, důstojník Armády ČR, vojenská kancelář prezidenta republiky
🎤 Jan Lukačevič, vědec, člen poradního týmu generálního tajemníka NATO
🎤 Tereza Stöckelová, socioložka a vědkyně, Sociologický ústav AV ČR

🎙️ Diskuzi moderovala: Marie Bastlová, moderátorka portálu Seznam Zprávy

Doporučujeme zhlédnout záznam z debaty, o jejímž významu hovoří i pozitivní zpětná vazba posluchačů z plně obsazeného sálu pražského Opera. 

Co za klíčové myšlenky na akci zaznělo?

Michael Romancov hovořil o rozložení mocenských sil. Země kolektivního západu dosahují minimálně 50% světového hospodářského výkonu a otázka zní, zda-li to k zachování našich životních standardů stačí. Nestačí. „Síla „nezápadního světa“ je v současné době výrazně větší než byla kdykoliv za posledních 450 let“. Připomněl válečnou historii, ze které lze analyzovat, že nestačí, jaké má země v případě vojenského konfliktu bohatství, ale rozhoduje tzv. mobilizovatelné bohatství – kolik jsme schopni a ochotni mobilizovat ve prospěch válečného úsilí. „Čím dříve si to připustíme, tím lépe“, apeloval ve svém úvodním proslovu.

Obavy nad tím, že v kontextu aktuálních hrozeb mobilizujeme nedostatečně, vyjádřil ve svém projevu i Petr Kolář. Svá tvrzení opíral o své zkušenosti z diplomatické mise v USA a v Rusku a na příkladech z dějin analyzoval ruské vzorce chování. K těm se později v rámci tématu mezinárodní spolupráce vrátil i geopolitik Michael Romancov, který poukázal na to, že s Ruskem prokazatelně nejde rozvíjet dialog.

Otakar Foltýn připomněl, že bojujeme o své základní hodnoty, na kterých stojí náš současný kvalitní a pohodlný život – svoboda, soucit, spravedlnost, důstojnost. „Hodnoty, které v Rusku nemají žádný význam, hodnoty, za které Ukrajinci platí krví.“ K válečné situaci na Ukrajině dodal: „Konflikt na Ukrajině vyhrála Čína, bez ohledu na to, jak dopadne“.  

Jan Lukačevič, který je členem poradního týmu generálního tajemníka NATO, a také zástupce mladší generace v panelu diskutujících, vnesl do debaty další neméně tíživé téma klimatické změny, jelikož střední a blízký východ vysychá tempem, které již pravděpodobně nebudeme schopni zvrátit a důsledkem bude masivní migrace. „I v Severoatlantické alianci berou toto vážně a vnímají změnu klimatu jako původce i jako násobiče hrozeb.“ Otevřel také téma stárnutí populace a demografických výkyvů a to i s ohledem na schopnost využívání moderních technologií. „Bude se vytvářet větší propast mezi těmi, co technologie umí využívat a těmi, co je využívat neumí – těmi, které bude možno ovlivňovat například nástroji generativní AI.“ K tématu technologií a dezinformací dále uvedl: „Dostaneme se do situace, kdy nezanedbatelné množství lidí nebude schopno rozlišit původ a pravdivost informací, a to i ti vzdělaní. Zásadní je si ale uvědomit, že velká většina naší populace nechce pravdu, chce, aby svět dával smysl,“

Sociologickým pohledem do debaty přispěla Tezera Stöckelová, která  v rámci označování „dobra a zla“ poukázala na nutnost vzájemné spolupráce a porozumění „V prvním kroku se musíme snažit pochopit, ne soudit, z čeho které pozice a postoje vychází.“ Z hlediska svého zaměření na sociologii vědy a technologií zároveň považuje za důležité si připomenout, že technologie působí na společnost a formují geopolitiku, ale stejně tak geopolitika formuje technologický vývoj.

Yemi A.D, multidisciplinární kreativec, známý choreograf a účastník mise dearMoon, vyjádřil svůj dojem, že se v měnícím prostředí, mění „hračky“, se kterými si hrajeme, ale jinak jde po staletí o ty samé cykly. Věří, že největší výzvy spočívají ve formě lidského myšlení s tím, že je nutné přestat „léčit“ symptomy a zaměřit se na příčiny. Máme poznatky, studie, známe pravidla, přesto se koloběh stále opakuje. „Máme poprvé v historii šanci, se na to podívat jinak. Máme více vědomostí, máme přístup k sobě, jsme všichni propojení a můžeme se dívat i na další možné scénáře, než ty s nulovým součtem“. 

Jak se debata dále rozvíjela a že nechyběla patřičná dávka naléhavosti, ale i smyslu pro humor, se můžete podívat ze záznamu debaty. Debata měla díky silným osobnostem ve svých oborech jiskřivý náboj, avšak řečníci se i skrze odlišné pohledy na diskutovaná témata potkávali ve vnímání priorit a hodnot demokratické společnosti. 

Z hodnot, které v průběhu zaznívaly, v závěru vypíchl Otakar Foltýn soucit: „Potřebujeme instituce, které umožní, abychom soucit používali, a potom teprve budeme schopni řešit problémy. To znamená, že musíme porazit režimy, které soucit nemají.“

Děkujeme všem účastníkům diskuze, kteří navzdory těžkým tématům a neveselým vyhlídkám skrze válečné konflikty, klimatické a technologické výzvy a nerovnosti ve společnosti, dokázali vytvořit inspirativní atmosféru a vybídnout ke konkrétním řešením. Děkujeme také spoluorganizátorům OPERO a Nadace Neuron na podporu vědy, našim podporovatelům ABRA Software a.s. a T-Mobile Czech Republic a.s. a těšíme se na další debatu z cyklu Společnost 4.0.