Výroční konference 2023
V předvečer oslav Dne boje za svobodu a demokracii, symbolicky v Pražské křižovatce, se sešli přední odborníci, aby zhodnotili politický, ekonomický a sociální vývoj v České republice a středoevropském regionu. Výroční konferenci otevřel svým projevem na téma Hodnotový leadership: Výzvy dnešní doby prezident České republiky Petr Pavel a na jeho vystoupení navázaly proslovy dalších významných hostů – profesora evropských studií na Oxfordské univerzitě Timothy Gartona Ashe a Tomáše Halíka, profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a prezidenta České křesťanské akademie. Své pohledy na hodnotový leadership spolu následně debatovali v moderovaném dialogu s moderátorkou konference Michalou Hergetovou.
“Hodnotový leadership znamená kromě hodnot, být také schopen otevírat těžká témata, naslouchat,
diskutovat s respektem. Schopnost chápat a dělat i těžká rozhodnutí a tím posouvat sebe, ale i celou
společnost,” přivítal účastníky konference Milan Vašina, výkonný ředitel Aspen Institute CE.
Diskuzi otevřel prezident České republiky Petr Pavel a na Milana Vašinu navázal. “Jedním z
nejnebezpečnějších trendů je rostoucí polarizace v online i fyzickém světě. Vede k vytváření oddělených
názorových skupin a připravuje společnost o schopnost dialogu. Iniciativy Aspen Institutu CE, které
rozvíjejí to nejdůležitější z euro-atlantické duchovní tradice, jsou účinnou zbraní právě s touto
polarizací.” Petr Pavel vyzval k tomu, abychom nedopustili “erozi principů, na kterých stojí náš svět”.
“Práce na udržování hodnot vzdělávání a průběžném doplňování demokratických deficitů je nikdy
nekončící proces. I když je to sisyfovská práce, jakákoliv alternativa je horší.” I další část dopoledního programu byla věnována hodnotám. Profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě Timothy Garton Ash ve svém proslovu upozornil na nedostatek transparentnosti při šíření informací. “Zatímco v obchodě vidíte přesné složení jídla, které kupujete,když dostanete informaci na sociálních médiích, nemáte ponětí, ze kterých zdrojů pochází. To je soukromá supermoc. Většina našich informací pochází z malého množství zdrojů, jsou navíc vybírány algoritmem, který se rozhoduje na základě zisku, nikoli na základě fakt nebo pravdy.”
Profesor Tomáš Halík mluvil o analogii mezi golemem a současným vývojem umělé inteligence. “Technologie nemůže překročit hranici mezi výrobou a tvorbou, mezi problémem jako výzvou k řešení a záhadou jako výzvou k obdivu. Technologie nám může poskytnout zábavu, ale ne radost; může nám poskytnout znalosti, ale ne moudrost. Může nám poskytnout mnoho podkladů pro racionální rozhodování, ale nemůže nahradit svědomí.”
V průběhu celého dne byly představeny odborné studie, které u příležitosti konference Aspen
Institute CE vydal. Studie, na jejichž obsahu se Institut podílel, zároveň sloužily jako podklady pro
jednotlivé panelové debaty. Konkrétní doporučení vyplývajících z těchto materiálů jsou následně
adresované politické reprezentaci.
Obrana hodnot v digitální době
První diskutovanou studií byla Globální výzva západu. Autor studie Daniel Koštoval (Centrum
transatlantických vztahů) se zabýval cíli mezinárodních vztahů Ruska a Číny, čím se naše západní
hodnoty od jejich liší, a co z toho pro nás vyplývá.
Magda Vašáryová, politička, diplomatka a aktivistka se hned zkraje uvedla, že “nejde o západní hodnoty, ale o naše hodnoty, ať už jde o křesťanské, osvícenské, nebo demokratické.” Aleksander Mokrzycki z Poradní skupiny NATO pro nové a disruptivní technologie přidal další pohled. Pokud podle něj chceme hájit evropské hodnoty, musíme v Evropě více spolupracovat. “Každá země v Evropě ale jedná za sebe, nejsme tak propojení jako Spojené státy americké, to nás oslabuje.” Tomáš Pojar, poradce pro národní bezpečnost Úřadu vlády ČR prosazuje, abychom jednali i s těmi státy, se kterými hodnoty nesdílíme. “Musíme mluvit s Čínou, abychom byli schopni je přesvědčit, aby mluvili s námi, a ne s Rusy. Máme stejné hodnoty? Nemáme. Ale obě strany to vědí.” Jakub Landovský, stálý představitel
České republiky při NATO, nakonec diskuzi uzavíral s tím, že “ať už se světový řád obrátí proti nám
jako západní civilizaci nebo nám jako lidem, musíme zůstat lidmi.”
Přechod na zelenou ekonomiku: Cesta k prosperitě?
Letošní zpráva společnosti Boston Consulting Group, připravená ve spolupráci s Aspen Institute
CE Česká cesta k uhlíkové neutralitě uvádí, že Česká republika musí do roku 2030 investovat
přibližně 3 200 miliard Kč (což představuje 1,5–3 % HDP ročně), aby udržela krok s ostatními
zeměmi v přechodu k zelené ekonomice. Z této částky by měly přibližně 75 % financovat samotné
firmy, pravděpodobně s podporou vlády. Investice do domácí produkce budou klíčové pro určení
pozice ČR ve srovnání s dalšími předními ekonomikami. Studie nabízí vládě 26 konkrétních
opatření pro podporu transformace v několika zásadních oblastech: energetika, průmysl, doprava
a výroba automobilů.
Kvůli výši potřebných investic se debatující shodli, že klíčové bude posílit kapacitu Národní
rozvojové banky, která má podporovat malé a střední podniky a mít menší averzi k riziku než
komerční banky. Petr Hladík, ministr životního prostředí ČR, potvrdil, že vláda dělá vše proto,
aby NRB k 1. lednu 2025 byla nastartována. Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně ČR
při Světové bance, připomněla, že je zásadní změnit rétoriku, nemluvit o Green Dealu jako o
chybě, ale jako o veliké příležitosti: “Celý svět tou cestou půjde. Máme příležitost být dodavateli
technologií, navíc je na to teď spousta peněz.” Hrozí ale, že nebude dostatek lidí, kontroval Jiří
Švejcar, partner, Boston Consulting Group. “Populace stárne, lidé se nevzdělávají, jak je třeba. Je
třeba změnit pohled na lidi, podporu inovací a výzkumu. Je třeba podporovat odborníky, aby výzkum a
inovace zůstaly tady v Česku.” A s tím souhlasí i ministr Hladík: “Jsme zemí průmyslovou a chceme jí i
zůstat. Ale nejsou to jen komíny, montérky a nízké platy. Musíme ukázat průmysl, jaký dnes je, a jaký
bude.”
Vzdělávání: Základem úspěchu je spolupráce mezi řediteli a zřizovateli
Kdo je zodpovědný za úspěch dětí ve škole? Tím se v uplynulém roce zabýval Aspen Institute CE a
ve spolupráci s PAQ Research připravili další studii na téma: Výzvy ve vzdělávání, obsahující
sérii doporučení pro ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Českou republiku jako
takovou. Studie je sondou do řešení problémů znevýhodněných dětí ve vzdělávání i rozdílů v
regionech, které tuto problematiku aktivně řeší, a které ne. Dále se snaží např. odfiltrovat i vliv
sociální struktury obyvatelstva, nebo se soustředí na mapování oblastí s nadprůměrnými
vzdělávacími výsledky, jak vychází z případové studie konkrétních ORP: Kadaně a Luhačovic.
V panelu se sešli dva ředitelé škol, náměstek hejtmana a bývalý starosta, bývalý ministr školství a
předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚVS) a analytik a autor
studie v jedné osobě. Konflikt je v tom, kdo by měl nést odpovědnost, zda zřizovatel nebo ředitel
školy, a jak motivovat ke spolupráci všechny strany. Obtížné je přenést expertízu z úspěšných škol,
ať už od ředitelů nebo zřizovatelů, na další školy. “Máme 2600 obcí a z nich 90 % zřizuje jen jednu
školu. Máme příliš mnoho škol na to, aby je bylo možné efektivně řídit,” upozornil analytik PAQ
Research Jan Zeman. Jiří Kulhánek, 1. náměstek hejtmana Ústeckého kraje, vysvětlil, že v
Ústeckém kraji už dobrý příklad Kadaně šíří. Robert Plaga, předseda Rady NAÚVS, vysvětlil, že na efektivnější zřízení je třeba vybrat 600-700 expertů, třeba mezi úspěšnými řediteli škol: “Stát má zabezpečit standard vzdělávání pro všechny. Musíme najít nástroj na úrovni státu, jak dokázat
distribuovat i do lokalit, kde to pro starostu není téma.”
Digitalizace: Jak pomoci malým českým podnikům?
Mikro- a malé podniky ve využívání základních digitálních nástrojů nezaostávají, ale je pro ně
těžké rozhodnout, do kterých sofistikovanějších nástrojů investovat, zejména když k jejímu využití
často potřebují kvalifikovanou pracovní sílu. To je základní výstup ze studie Global Arena
Research Institute v rámci programu Strive Czechia, společné iniciativy Mastercard Centra pro
inkluzivní růst a CARE Česká republika. Pokud by chtěl stát digitalizaci nejmenších podniků
podpořit, pak studie doporučuje spolupracovat s obcemi, využívat lokální komunikaci, neziskové
organizace, profesní organizace, vysvětlovat přínos nových technologií, podpořit spolupráci mezi
komerční a vzdělávací sférou, vzdělávat zaměstnance a další.
Pavla Francke, zakladatelka a ředitelka malé firmy z Libereckého kraje HAAKON sama vidí, že
digitalizace jí přinesla vyšší efektivitu a rychlost v podnikání, “ale také přesnost, nižší chybovost, ale
vidím v okolí, že digitalizace může být pro malé podniky zastrašující.” Tomáš Prouza, prezident
Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR řekl: “Je málo
firem, které nechtějí digitalizovat. Ale je hodně těch, které nevědí jak, nevědí, zda je to smysluplné a
nechtějí se splést v řešení.” Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise doplňuje, že nemají
čas, peníze a možná si ani změnu nepřejí. “Kdo ale nebude digitalizovat, bude mít s konkurenceschopností potíže.” Přesto ředitelka české a slovenské pobočky společnosti Google
Taťána le Moigne doporučuje zkoušet, experimentovat, a zeptat se na reference.
Výroční konference je jednou ze stěžejních akcí našeho Institutu. Cílem konference je poskytnout
přehled o politickém, ekonomickém a společenském vývoji České republiky v kontextu střední Evropy. Panelové diskuze v rámci výroční konference vychází ze studií expertních skupin Aspen Institute Central Europe nebo studií připravených ve spolupráci s poradenskými společnostmi. Kromě analýzy stavu České republiky, upozorňují studie na nejzávažnější problémy ve sledovaných oblastech a přináší konkrétní doporučení ke zlepšení. Odborníky z podnikatelského, akademického a neziskového sektoru v panelech konference tradičně doplňují členové vlády. Středoevropský pohled je zprostředkován prostřednictvím speciálních panelů, kterých se účastní středoevropští odborníci a politici.