Expertní kulaté stoly
k výroční konferenci
Kam kráčíš, Česko?
Přípravy na výroční konferenci “Kam kráčíš, Česko?” 2019 jsou v plném proudu. Postupně se uskutečňují setkání expertních skupin, které přispívají již od roku 2015 k analýze vývoje České republiky a jejichž výstupy jsou následně zpracovány do studie a prezentovány na výroční konferenci “Kam kráčíš, Česko?”. Ta se letos uskuteční opět na podzim v partnerství s mediálním domem Economia.
Novinkou letošní konference jsou průnikové tématické okruhy mezi dříve sledovanými oblastmi (konkurenceschopnost, vzdělávání, kvalita vládnutí, bezpečnost a kvalita života), na které jsme se rozhodli soustředit. Nově tak vznikly 3 expertní skupiny pro témata vzdělávání – konkurenceschopnost, bezpečnost – inovace a kvalita života – regionální rozdíly.
12. června se v zasedací místnosti Aspen Institute Central Europe uskutečnila hned dvě setkání expertních skupin.
Skupina odborníků na téma kvalita života – regionální rozdíly, vedená garantem expertní studie Danielem Prokopem, se zaměřila na různé faktory ovlivňující kvalitu života, které by studie měla zohledňovat – dostupnost a kvalita vzdělávání, životní prostředí, pracovní příležitosti a další. Diskutující se shodli, že ČR chybí správní úroveň mezi obcemi a krajem, která by nabízela relevantní data a zároveň byla i samosprávou – to ORP (obce s rozšířenou působností) nesplňují. Tato situace dospěla do stavu, kdy se některé obce pokouší vytvářet svazy, aby mohly řešit společné problémy. Účastníci dále kladli důraz na to, aby do výzkumu kvality života byly zahrnuty kulturně-komunitní aktivity a životního prostředí. V průběhu diskuse padlo vícero různých možností směřování studie – hledání faktoru, který se nejvíce podepisuje na pesimismu, mapa problémů veřejné politiky nebo fokus na rychle se měnící faktory, jež kvalitu života reálně ovlivňují.
V případě expertní skupiny pro oblast vzdělávání – konkurenceschopnost v čele s garanty expertní studie Bobem Kartousem (EDUin) a Danielem Münichem (IDEA při CERGE-EI) se jednalo o již druhé setkání. Účastníci se zabývali konkrétním návrhem osnovy a diskutovali zejména o výběru oblastí, které bude studie letos ve vztahu vzdělávání – konkurenceschopnost akcentovat. Z konkrétních bodů nejvíce rezonovalo, že škola má zcela jiné zadání, než by v současné společnosti měla mít. Přetrvávajícím problémem, který s tím úzce souvisí, je očekávané a vyžadované formální hodnocení. Pocit satisfakce přináší dosažené známky na vysvědčení, namísto reálného nabytí zkušeností a schopností. V debatě také zazněla obava, aby dobře zvládnuté neformální vzdělávání neohrozilo samotnou pozici toho formálního – lidem by připadalo zbytečné nebo nadbytečné. Důležitost rovnováhy mezi prací a soukromým životem podkládá studie vyhoření pedagogů předškolního věku od Edulab. Duševní zdraví a celkový well-being proto hrají zásadní roli při dalších pokusech o změnu. Nelze opomenout ani nástroje podpory pozitivního klimatu – škola má vést děti k tomu, aby se nebály zkoušet nové věci a učit se z vlastních chyb beze strachu ze selhání a pokárání. Závěrem se diskutovalo o prevenci sociálního vyloučení, jako o nezbytné součásti změn.
