Kvalita vládnutí:
expertní studie
za rok 2018
DIGITALIZACE STÁTNÍ SPRÁVY ZAOSTÁVÁ, INSPIRACÍ MŮŽE BÝT BRITSKÝ MODEL
Zadluženost občanů, nedostatek bytů ve velkých městech či digitalizace státní správy. To jsou podle vedoucího expertní skupiny Aspen Institute Central Europe a garanta studie v oblasti kvalita vládnutí Karla Šimky, soudce nejvyššího správního soudu ČR, nejpalčivější problémy České republiky. Doporučení, která Šimka navrhl na konferenci Kam kráčíš, Česko?, zahrnují mimo jiné i odpolitizování státní správy, nový stavební zákon, jasnou energetickou koncepci či novelu zákona o státní službě.
Politický systém v Česku je podle Šimkova hodnocení loňského vývoje veřejných institucí
i nadále stabilní a reálně pluralitní. Justiční systém zůstal v zásadě nezávislý a z hlediska kvality právního státu si Česká republika vedla v mezinárodních žebříčcích stabilně nejlépe ze všech postkomunistických států střední Evropy.
Přesto však situace není úplně růžová. Jak Šimka upozorňuje, vláda sice na konci roku 2018 schválila systematický plán “Digitální Česko”, který by měl vést k digitalizaci státní správy, ten nicméně stále zaostává daleko za svými možnostmi.
Pro srovnání Šimka uvádí eGovernment ve Velké Británii, jehož realizace byla svěřena manažerům se zkušenostmi ze soukromého sektoru. V rámci projektu vznikla platforma Digital Marketplace pro nákup služeb od IT firem, která umožňuje zapojení i malých a středních společností. Současně se britská vláda rozhodla s hledáním nejlepších řešení pro státní správu obrátit na interní tým, nikoliv na externího dodavatele. Výsledkem je tak zjednodušení celého procesu a významné uspoření finančních prostředků. Digitální cesta byla totiž zvolena jako přednostní způsob komunikace s občany. Je několikanásobně levnější než telefonická, poštovní či osobní a pro občany mnohem komfortnější.
Kromě nedotažené digitalizace trápí státní správu i zatím nevydařené pokusy o její odpolitizování. Současně i nadále narůstá počet zaměstnanců, kteří jsou placeni z veřejných rozpočtů, a zákon o státní službě ztěžuje personální propustnost mezi státní správou a soukromým sektorem.
„Veřejná správa jen velmi obtížně získává odborníky ze soukromého sektoru, protože si je nemůže vzít přímo. Noví úředníci tak musí projít určitým systémem postupného růstu v rámci státní správy. Málokomu ze soukromého sektoru se však chce začínat na nejnižších příčkách státní služby poté, co už je profesionálem v nějakém oboru,“
– Karel Šimka.
Podle Šimky se Česká republika nadále potýká také s nepřehledností a složitostí právního systému. Třeba v případě exekucí se podmínky dlužníků zlepšovaly pouze mírně. Přitom nabídnutí východiska předluženým lidem z jejich situace by mohlo redukovat jejich politickou náklonnost k antisystémovým stranám a uchylování se do šedé zóny ekonomiky, míní Šimka. Politici se ovšem při úvahách o výhodnějších podmínkách pro oddlužení obávají „morálního hazardu“.
Současně i stavební a jiná povolovací řízení jsou zdlouhavá a těžkopádná. V žebříčku Doing Business 2018, zpracovaném Světovou bankou, skončila česká pravidla pro stavebnictví
na 127. místě ze 190 posuzovaných a jsou hodnocena jako silně zpomalující. Pokud by se však tyto procesy podařilo změnit, vedlo by to podle Šimky k významnému urychlení výstavby. Množství nových budov by pak odpovídalo poptávce po rezidenčním bydlení, a to by díky poklesu cen bylo dostupnější. Stejná situace je také ve výstavbě síťové infrastruktury, tedy dopravních staveb, i digitální infrastruktury. Řešením by tak mohl být zcela nový stavební zákon.
Nicméně s jistými překážkami se potýkají i další oblasti. Například ani po řadě let diskuzí není stále jasné, jakým směrem se má vydat energetická politika státu. Tedy zda má dojít k nahrazení stárnoucích jaderných i uhelných elektráren novými jadernými bloky a zda pokračovat v posilování obnovitelných zdrojů v rámci energetického mixu. S energetickou koncepcí pak souvisí i otázka, v jaké míře rozvíjet elektromobilitu, jelikož nárůst elektromobilů v dopravě by znamenal nárůst spotřeby elektřiny a vyšší nároky na distribuční sítě elektrické energie.
Stejně tak se v loňském roce ukázalo, že je potřeba věnovat se i problematice přizpůsobení se klimatické změně. Dlouhodobé sucho a letní vlna veder daly vzniknout debatám o zajištění dostatku pitné i užitkové vody, ochlazování tepelných ostrovů ve městech či roli městské zeleně. Ucelená a systematicky prosazovaná adaptační strategie však zatím chybí.
Těmito i dalšími tématy se zabývala konference Kam kráčíš, Česko?, která se uskutečnila 22. listopadu 2018 v Pražské křižovatce. Za cíl měla komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky. Navázala při tom na předchozí ročníky a stavěla na práci expertních skupin odborníků z byznysu, státní správy i akademické obce mapujících stav České republiky v pěti oblastech: konkurenceschopnost, kvalita vládnutí, vzdělávání, obrana a bezpečnost, kvalita života.
V průběhu konference měli účastníci možnost rozhodnout prostřednictvím online hlasování o pěti nejdůležitějších doporučeních pro vládu, která považují za klíčová pro ČR v roce 2018. Pořadí hlasování dopadlo následovně:
- Zvýšit investice do vzdělávacího systému a srovnat platy učitelů s platy jiných VŠ absolventů – 82 %.
- Zvyšovat odolnost české společnosti vůči dezinformačnímu působení a ovlivňování ekonomické a politické sféry ze strany cizích mocností – 56 %.
- Přistoupit k radikální přestavbě ekonomiky směrem k ekonomice založené na technologiích a inovacích – 55 %.
- V souladu s přijatou koncepcí Digitální Česko chytit „druhý dech“ v oblasti digitalizace – 42 %.
- Investovat do moderních obranných systémů a výzkumu a vývoje technologií a dostát závazků plynoucích z členství v NATO – 33 %.
Na počátku roku 2019 Aspen Institute Central Europe rozeslal souhrn nejpalčivějších problémů v daných oblastech a návrh doporučení těm, kteří o budoucnosti ČR rozhodují.