Kvalitní vzdělávání
se musí stát celospolečenskou prioritou, a to i na regionální a komunitní úrovni

Zlín, 9. září 2020 – Rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi regiony jsou propastné, některé školy stále nepřipravují žáky pro vyspělé obory, v nichž by jednotlivé kraje mohly vyniknout. Navíc se jim nedaří vytvářet funkční partnerství s firmami, úřady a rodiči. Téma podpory vzdělávání na regionální úrovni se stalo předmětem veřejné debaty, kterou pořádaly Aspen Institute CE a Zlínský filmový festival v Kongresovém centru Zlín v rámci Konferenčního bloku Děti bez hranic¿

Debatující se shodli na tom, že vzdělávání je jeden z pilířů i ukazatelů kvality života v regionu. Povědomí o jeho hodnotě je třeba rozšířit mezi veřejnost, aby Česká republika přestala být montovnou Evropy a stala se konkurenceschopnou zemí. Ke zlepšení současného stavu by mělo přispět propojení firem a škol a využití moderních technologií. K dlouhodobým bolestem českého školství naopak patří hodnocení studentů, které může být demotivující. Nedoceněna je také úloha ředitelů, kteří namísto manažerské a pedagogické činnosti často působí jako techničtí správci budov.

Debatu zahájil Lukáš Trčka, jednatel Technologického inovačního centra Zlín (TIC Zlín), který upozornil na nutnost koncepčního přístupu k tématu kvality života, jejíž je vzdělávání neodmyslitelnou součástí. V průběhu příspěvku byl představen také pilotní projekt propojující školy a firmy. „Na začátku je vždy jedinečná osobnost žáka, hledáme jeho silné stránky. Spouštíme anonymní testování jednotlivých talentů a jejich připravenost na klíčová povolání v regionu. Studenti mohou ve virtuálním prostoru strávit v určité profesi jeden den a zjistit, co dané povolání obnáší. Snažíme se také ukázat, jak složité je vykonávat stejnou profesi ve Zlínském kraji a například v Praze nebo v Brně a jak se liší finanční ohodnocení.“

Hana Navrátilová, proděkanka pro pedagogickou činnost FHS Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, sdělila, že je podstatné, aby učitelé byli nositelem budoucích inovací v rámci kraje, vycházeli z tradic regionu a odkazu Tomáše Bati. Pro fakultu připravující budoucí učitele je důležitá otevřená a fungující komunikace s jednotlivými školami a učiteli. Univerzita se má stát místem pro sdílení zkušeností a praxe,“ řekla.

Jarmila Minaříková, lektorka, mentorka a emeritní ředitelka střední odborné školy, uvedla vlastní přiklad z praxe, kdy jako ředitelka Střední průmyslové školy strojní zahájila partnerství s četnými firmami ze Zlínského kraje. „Účelem spolupráce nebyl fundraising, ale příprava studentů na odbornou práci v regionu, získávání klíčových kompetencí a zkušeností z praxe. Stejně důležité je, aby studenti získávali další vzdělání a zkušenosti i mimo kraj či republiku,“ podotkla.

Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna, hovořil o tom, jak uplatňovat princip participace a kolektivního dopadu při systémových změnách ve vzdělávání: „Eduzměna se snaží vytvářet regionální partnerství, v nichž budou zástupci škol, zaměstnavatelů a rodičů. Také politici musejí mít vzdělávání jako trvalou prioritu. Důležitá je jednotná vize školství všech partnerů a společné kroky vedoucí ke změně.“

Podle Lukáše Rejchrta, spoluzakladatele vzdělávací platformy Edhance, je ve vzdělávání klíčová komunikace: „Můžete mít sebelepší myšlenku, ale pokud ji neumíte doručit, je vám k ničemu. Proto se v Edhance snažíme vytvářet komplexní nástroje pro práci ve výuce s využitím technologií, kterým dnešní děti rozumí,“ vysvětlil s tím, že spolupráce mezi firmami a školami musí být formována opatrně, aby ji firmy marketingově nezneužily.

Z debaty vyplynula následující doporučení:

  • Vzdělávání a jeho kvalita se musí stát celospolečenskou prioritou, a to i na regionální a komunitní úrovni.
  • Je nezbytné, aby nejširší vrstvy populace rozuměly tomu, který typ vzdělání s vyšší pravděpodobností zaručí dobré zaměstnání v rychle se měnícím digitálním světě.
  • Dlouhodobé změny a pozitivního dopadu lze dosáhnout nejlépe na základě shody všech aktérů – politiky, škol a jejich zřizovatelů, firem, rodičů a dalších zúčastněných.
  • Je žádoucí poskytnout ředitelům škol odpovídající systematickou přípravu a vzdělání na výkon manažerské pozice.

 

O Aspen Institute Central Europe
Aspen Institute Central Europe je nezávislá platforma, kde se mohou setkávat a jednat představitelé politiky a byznysu, ale také osobnosti z oblasti umění, sportu či vědy. Cílem institutu je rozvíjet mezioborovou spolupráci a podporovat mladé středoevropské lídry z různých sektorů v jejich osobním i profesním rozvoji.

Share this on social media

Support Aspen Institute

The support of our corporate partners, individual members and donors is critical to sustaining our work. We encourage you to join us at our roundtable discussions, forums, symposia, and special event dinners.

Cookies
These web pages use cookies to provide their services. You get more information about the cookies after clicking on the button “Detailed setting”. You can set the cookies which we will be able to use, or you can give us your consent to use all the cookies by clicking on the button “Allow all”. You can change the setting of cookies at any time in the footer of our web pages.
Cookies are small files saved in your terminal equipment, into which certain settings and data are saved, which you exchange with our pages by means of your browser. The contents of these files are shared between your browser and our servers or the servers of our partners. We need some of the cookies so that our web page could function properly, we need others for analytical and marketing purposes.