Prokletí periferií
a exekucí

Důvěra Čechů v demokracii a instituce zůstává v porovnání s ostatními postkomunistickými státy podprůměrná. Jedním z důvodů nespokojenosti jsou rozdíly v kvalitě života. Regiony se liší v sociální a ekonomické nerovnosti, bezpečnosti, dostupnosti či úrovni vzdělávání. I z toho důvodu se toto téma stalo předmětem expertního kulatého stolu na Univerzitě Palackého a navazující veřejné debaty v Uměleckém centru Univerzity Palackého v Olomouci, které 6. května pořádal Aspen Institute CE. Diskuse se speciálně zaměřila na problém exekucí a faktory, které tento jev podmiňují. Těm lze předcházet nejen finanční a právní osvětou, ale i zjednodušením podmínek pro vyhlášení osobního bankrotu. Zásadní jsou také rozdíly v úrovni vzdělávání a jeho dostupnosti, již navíc podmiňuje socio-ekonomický status rodiny.

V odpoledních hodinách se v rektorském salonku Univerzity Palackého sešlo na pozvání prorektora pro vnější vztahy Petra Bilíka a Aspen Institute CE 15 expertů včetně Daniela Prokopa, sociologa a koordinátora expertní skupiny Aspen Institute CE pro oblast kvality života. Podkladem pro diskusi byla i naše loňská mapa kvality života, která je unikátní tím, že kombinuje 2 metody vyjádření závažnosti jednotlivých problémů a míru jejich souvislosti s kvalitou života, a také zahrnuje kompletně všechny obce ČR, nejen velká města. Odborníci se shodli, že základem je finanční gramotnost, která však už v nízkém věku naráží na odpor ze strany rodičů. Snahy o změnu sužuje nahodilost aktivit, jejichž účinnost je poměrně malá, týká se pouze menších skupin, a spíš poukazuje na nedostatky v systému. Velkým tématem byly také místní akční skupiny. Aby byly funkční jakékoliv systémové kroky, musí být institucionalizovány – dobrovolnost se ukázala být neúčinná. Dále se diskutovalo i o způsobech, jak nabízet neformální vzdělávání, aby po něm vznikla dobrovolná poptávka. V diskusi rovněž zaznělo, že kromě práce s mládeží jsme krajně nepřipraveni na komunikaci se seniorním obyvatelstvem. Dobře fungující je místní univerzita třetího věku, ale to nestačí. Ve svých snahách korigovat nedostatky systému naráží neziskový sektor na velkou rozdrobenost, která ztěžuje hledání vhodného pole aktivit. Výstupy z tohoto kulatého stolu poslouží také k přípravě studie na téma kvalita života, která bude prezentována a diskutována na podzimní výroční konferenci “Kam kráčíš, Česko?” 2019.

Večer se uskutečnila veřejná debata, která se specificky zaměřila na problém exekucí. Jedním z klíčových faktorů, které tento jev podmiňují, je nerovnost dostupnosti vzdělávání a jeho samotná kvalita. Z tohoto hlediska si nejhůře vedou periferie, tedy pohraniční oblasti republiky. Problematika se však týká i okrajových oblastí jednotlivých krajů, takzvaných „vnitřních periferií“. Kroky vedoucí ke zlepšení situace nabídl Daniel Prokop.

Pro snížení regionálních nerovností je potřeba souběh více kroků: lepší využívání evropských dotací, vyřešení problému exekucí, díky nimž velká část pracovní síly chce dělat na černo, či snížení zdanění levné práce. A taky investice do školství, které v daných krajích zaostává. Školství částečně doplácí na celkovou situaci v kraji, ale posiluje ji – odrazuje aspirující vzdělané lidi od toho, aby s  dětmi po studiích v  regionu zůstali, vytváří méně kvalifikovanou pracovní sílu, posiluje sociální vyloučení části obyvatel.“

Další závažný problém, se kterým kvalita života Čechů souvisí, představují exekuce. V současné době se s nimi potýká přibližně 800 tisíc obyvatel ČR. Podmínky pro oddlužení jsou ovšem nastavené tak, že uvrhají dlužníky do dluhových pastí. Vysoké srážky z legálního výdělku pak vedou k nárůstu šedého trhu práce. Z toho důvodu se investoři nechtějí podílet na rozvoji daného kraje. Nedaří se jim totiž najít dostatek zaměstnanců, kteří by byli ochotni pracovat pro společnost legálně. Vysokou míru předlužení by podle Daniela Prokopa pomohl zlepšit přístupnější osobní bankrot. „Podmínky jsou v novele nastavené tak, že při přechodu z exekuce do insolvence ztratíte až 6 000 měsíčně. Přechod do insolvence se tedy části dlužníků nevyplatí. Pro samostatně žijící lidi – tedy samoživitelky a důchodce – je navíc diskriminačně nastaven výpočet nezabavitelného minima. Tedy toho, co jim jistě zůstane bez ohledu na příjmy. Těmto domácnostem je takto garantována částka jen 50 % hladiny příjmové chudoby a velkým rodinám i přes 100 % hladiny příjmové chudoby.“ řekl Prokop.

Tomáš Pospíšil, zakladatel a ředitel projektu Exekutor má smůlu.cz, souhlasil s tvrzením, že exekucí se v České republice vyskytuje obrovské množství. Velká část z nich je navíc protiprávní.

My se v rámci projektu Exekutor má smůlu.cz věnujeme zastavování exekucí, které byly nařízeny na základě neplatných rozhodčích nálezů. Už jsme pomohli zastavit exekuce za zhruba půl miliardy korun.“

Výjimkou podle Pospíšila nebyly ani případy, kdy byl rozhodce ekonomicky závislý na úvěrové společnosti, o jejíž pohledávkách rozhodoval. Kvůli vysokým úrokům a pokutám se pak dluh během pár let vyšplhal na desetinásobky původní částky. Skutečnost, že některé exekuce jsou protiprávní a lze je zákonně zastavit, je přitom známá již léta. Soudy se jimi však téměř nezabývají, údajně z důvodu přetíženosti.

Jednou z cest, jak snížit míru zadlužení obyvatelstva, je zvyšování jeho finanční gramotnosti. Školení, která se tomuto tématu věnují, pořádá spolek Nugis Finem. Jeho člen Martin Smejkal, student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, při svém vystoupení na debatě kladl důraz na prevenci: „Je lepší takovým situacím raději předcházet než je řešit na poslední chvíli“.

Debatu uzavřel moderátor Jiří Schneider, ředitel Aspen Institute Central Europe.

Vzhledem k  tomu, že se exekuce týkají zhruba desetiny obyvatel, je třeba rozbít stereotyp, že se jedná pouze o sociálně vyloučenou skupinu. Když si připustíme, že do takové situace se může dostat každý z  nás, budeme  méně předpojatí ve snaze najít řešení. Stát by na tom měl mít zájem, protože zoufalí lidé dělají zoufalé činy.

Jednotlivé regionální diskuze jsou součástí listopadové výroční konference Aspen Institute Central Europe „Kam kráčíš, Česko?“, jejímž cílem je komplexně zhodnotit politický, hospodářský a společenský vývoj České republiky v kontextu střední Evropy.

Share this on social media

Support Aspen Institute

The support of our corporate partners, individual members and donors is critical to sustaining our work. We encourage you to join us at our roundtable discussions, forums, symposia, and special event dinners.